5 Ukončení životnosti budovy

Dojde-li budova na konec svého životního cyklu, měla by být vnímána jako „materiálová banka“. Možnosti druhotného materiálového využití jsou dány především způsoby demontáže a demolice. Vhodnou volbou konstrukce a jednotlivých spojů, které jsou snadno demontovatelné, lze získat téměř nepoškozené stavební prvky, které se přímo mohou nabídnout k dalšímu využití na jiné stavby.

Prvním krokem výroby stavebních recyklátů je šetrná demolice. Nástrojem pro šetrnou demolici jsou demoliční plány, které by měly být součástí konstrukčních návrhů. V demoličním plánu je důležité posoudit množství vzniklého materiálu, které lze využít různými způsoby, stejně jako dostupné metody demolice. Při demoličních pracích je zcela nezbytné zajistit důkladné vytřídění stavební suti. Kvalita šetrné demolice budovy má zásadní vliv na efektivitu následné recyklace stavebních hmot.

V nejlepším případě se třídění provádí přímo na stavbě nebo v rámci demoličních prací. Dotřiďování sutě na sběrných dvorech nebo u výrobce recyklátů zbytečně celý proces komplikuje a prodražuje. V České republice je správný postup při demolice popsán v Metodickém pokynu odboru odpadů Mžp (odkaz na něj).

V rámci přípravy materiálu pro výrobu recyklátu je nutné vytřídit:

• Kontaminované a nekontaminované materiály
• Příměsi od minerální stavební suti určené k recyklaci
• Roztřídění inertní minerální sutě alespoň na tyto druhy: cihelná a betonová suť, živičné sutě

Brownfieldy

Brownfieldy jsou veškeré pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci nebo jsou nedostatečně využité. Může se jednat o ekologické zátěže území, které složitostí podmínek odrazují soukromý kapitál od účelné sanace. V 90. letech v České republice vlivem privatizace velkých státních podniků vzrostl počet opuštěných průmyslových a zemědělských areálů, výrobních hal a skladů.  Opuštěné objekty a rozsáhlá území, které jsou většinou navázány na centra měst a obcí, představují problém pro udržitelný rozvoj.