Práce architekta je příležitostí minimalizovat vliv stavby na životní prostředí a množství stavebního odpadu ve všech fází životního cyklu budovy.
Architekt i projektant mají příležitost definovat šetrnější udržitelné materiály, postupy stavby i konečné demoliční činnosti. Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné použití přírodních zdrojů, recyklovatelnost konstrukčních prvků a použitých materiálů, co nejdelší životnost stavby a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě. Při návrhu je třeba posuzovat chování stavby v rámci celého životního cyklu a počítat s předpokládanými cykly údržby, oprav a obměnami jednotlivých konstrukčních částí.
Aspekty, které by měl nárvh stavby:
Objektivní nástroj pro komplexní hodnocení enviromentálních dopadů výroby, používání a ukončení životnosti budov představuje metoda posuzování životního cyklu – LCA (Life Cycle Assessment), o které více v kapitole LCA a EPD.